DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 02.09.2019 13:47:16 

outdoorová asociace                 BRIGÁDA GENERÁLA BOŽKOVA            2007

4) Liberecký a Králové Hradecký kraj
Další vandr Úterský potok
týd
8
8
dny
8
8
hod
8
8
min
8
8
sec
8
8

 Liberecký a Králové Hradecký kraj                    

"Krakonošova stovka" - dálkový pochod na 100 km za 24 hodin se zrodil v roce 1966. Trasa stovky vedla poměrně náročným terénem, převýšení na 100 km byl od začátku přes 3000 metrů. Vycházelo se z Vrchlabí přes Žalý, Mísečky do Harrachova, přes Voseckou boudu, Vysoké kolo, Špindlerovku, Luční boudu na Sněžku, dále přes Pomezní boudy, Malou Úpu do Pece pod Sněžkou a konečně přes Černý Důl zpět do Vrchlabí. Tak, jak první organizátoři trasu připravili, tak se s malou změnou chodí dodnes.

 Níže uvedený přepis rozhovorů se členy BGB ULTRAS připravila naše redaktorka PÁJA       

 

Radek Moravec

 

1. PROČ PRÁVĚ 100km?

    - kombinace Krkonoš, které dobře znám a toho, že jsem v nich zatím bez touhy po nějakém rekordu ušel v kuse 50km. Chtěl jsem si vyzkoušet, jestli na to mám bez zvláštní přípravy, neb se považuji za průměrně rekreačně sportujícího člověka...

    - kromě Jirky jsem nikoho dalšího neznal, ale vypadalo to na dobrou příležitost dát to s prima partou, a to se potvrdilo

2. ZLOMOVÝ MOMENT?

    - asi jako Jirka – poslední prudký sestup ve slejváku na 93. km a cílová silnice pořád nikde – to mě trochu naštvalo, ale nezlomilo, takže to byl spíš bod naštvání, ale bylo to rychle za mnou, poslední kilometry probíhaly už v příjemných pocitech, že jsme to dokázali

3. PŘÍŠTĚ ANO ČI NE? POKUD ANO, TAK NĚJAKÁ DOPORUČENÍ?

    - během pochodování ode všech zaznělo, že už nikdy více, ale za sebe si tak jist už nejsem ;-) Pokud si to zopakuju, tak asi přímo v rámci závodu, chce to určitě lepší boty, aby si prsty tolik nezoufaly při sestupech a celkovou výbavou mít trochu víc na lehko, už líp odhadnu co můžu postrádat...

    - a samozřejmě by u toho neměl chybět Jirka – jeho hlášky mě bavily nejmíň 80km, než pod tíhou okolností pomalu utichal :-)

    - pro ty, co by si to chtěli také zkusit – jděte do toho, stojí to za to. Navíc zjistíte, že na široké cestě se dá za chůze i spát! ;-)

 

      

 

Lukáš Vorlíček

  1.       Pár lidí co to již šlo, znám, a tak když Jirka Soukup přišel s tímto nápadem, tak jsem dlouho neváhal. A hlavně jsme nic delšího nenašli, tak nám zbyla jen K100 J
  2.       52 km nastala krize, ale za pomoci kolegů a podpůrných prostředků se to ještě podařilo zvládnout. 82 km už tak veselo nebylo a pro mě 15 km před cílem putování skončilo.
  3.       Určitě ANO. 6/2013 proběhne další ročník tohoto závodu, kde se mi doufám podaří dosáhnout času pod 24 h. Základem jsou dobré boty a zůstat v suchu. A hlavně dobrá banda.

 

JIŘÍ SOUKUP

 

1.     PROČ PRÁVĚ 100km?

-       co s načatým odpolednem? No přece procházka v Krkonoších na čerstvém vzduchuJ

-       Pravda je taková, že po neúspěšném pokusu v minulém ročníku si bylo třeba napravit reputaci

-       Proč K 100? Hlavně proto, že holky to běhaj za 12hodin

ZLOMOVÝ MOMENT?

-       přišel na 93 km a 31 hodině pochodu. Zlomový bod přinesla únava, déšť a nepřesná navigace podle lišejníkůJ

-       Jinak zlomový moment měl každý z nás jinde, podle toho, co si nechal svou nepřipraveností zlomit

-       Zlomový moment? Právě jen informace, že holky to běhaj za 12 hodin!

 

3.     PŘÍŠTĚ ANO ČI NE? POKUD ANO, TAK NĚJAKÁ DOPORUČENÍ?

- Určitě ano, sednu si do cíle, otevřu pivko a budu sledovat holky, jak to běhaj za 12 hodin!

- ANO, žijeme přece pro posouvání hranic a hledání vlastního dna psychické a fyzické kondiceJ

- Doporučení? Moc o tom nepřemýšlet a prostě to dát. Pravdou je, že neexistují dlouhé cesty a špatné počasí, existuje pouze nedostatečná připravenost a odhodlání.

 

Poznání? člověk je zvíře, které vydrží strašně mocJ

 

                

Míla BÖHM

1.     PROČ PRÁVĚ 100km?

Trasa 100km byla inspirována závodem Krakonošova stovka, který vznikl v roce 1966.

Zhruba před rokem nás Jirka Soukup v hospodě na Střelnici k tomuto maratónu vyhecoval, v té době jsem byl o 30kg těžší a výzvu jsem v tichosti jen vyslechl. 

2.     ZLOMOVÝ MOMENT?

V mém případě ke zlomovému momentu došlo v okamžiku rozhodnutí absolvovat 100 km maratón.

Do maratónu jsem šel s odhodláním dojít za každou cenu a fyzické přípravě jsem se věnoval téměř každý den. Každý si během maratónu měl čas prožít horší i lepší chvilky, v mém případě jsem prožil většinou okamžiky, na které jsem byl připraven z předchozích zkušeností, např. pěší přechod Moravy, nebo mrazivé přespání pod širákem na Sněžce a mnoho

dalších extrémních akcí s BGB. Pravděpodobně odhodlání dojít do cíle mi dodalo síly vyhnout s krizi, kterou by každý u maratónu očekál

Určitě nejdůležitějším aspektem, bylo vědomí, že jsem na cestě s lidmi, kterým věřím.   

3.     PŘÍŠTĚ ANO ČI NE? POKUD ANO, TAK NĚJAKÁ DOPORUČENÍ?

Absolvovat to samé mě neláká, v mém případě bych se nejspíš nudil stejným tématem.

Všem, kteří uvažují podniknou něco podobného, doporučuji vyrazit s lidmi, které dobře znáte a můžete se na ně spolehnout i po 95km a 40hod. bez spánku. Rozhodně si neumím představit na takovém maratónu lidi, kteří nemají zkušenost s rozmary na horách a bez odhodlání vydržet delší dobu bez pohodlí domova. Určitě by si každý před tímto maratónem měl zkusit ujít min.30km v limitu, který si předem stanoví a bez ohledu na počasí, které v ten den nebo  noc bude. Pokud bude síla v těle, a člověku to přinese uspokojivý pocit, má šanci i na maratónu.  

       

                                      

 

                           Adršpach                                                                              


Adšpašsko-Teplické skály se nacházejí v severovýchodní části naší republiky a jsou součástí CHKO Broumovsko. Významné jsou zejména díky svému vlivu na vzhled tamní krajiny, ze které vystupují bizardní tvary pískovcových skal. Celé skalní město je rozprostřeno na ploše 20km2 v nadmořské výšce 500 n.m. Adršpašské skály dostaly své jméno podle nedaleké zříceniny hradu Adršpach. Ten stál na nejvyšším místě v okolí, na Starozámeckém vrchu


 

operation "MORDOR" - enduring freedom for mineral water  (11-13.3.2011)

TAM, KDE KONČÍ STÍNY SVĚTLA, SLUNCE NEVYCHÁZÍ A OČI NEŽIVÝCH PROVÁZÍ KAŽDÝ POHYB TĚCH, KTEŘÍ PŘEJDOU NA DRUHOU STRANU..... začíná "MORDOR"

Cílem operace "MORDOR" bylo zachránit Adršpach před loupeživými bussinesmany, kteří zde nelegálně těží minerálku a jako balenou v PET ji  prodávají žíznivým suchozemcům prostřednictvím svých marketových kartelů.

Tomuto nelegálnímu drancování přírody se BGB rozhodla zabránít stůj co stůj!

 

Ještě krátká modlitba u obětníhch kamenů, než vyrazíme dál ...

... zanedlouho se začalo stmívat a tlukot vlastního srdce tepal ve spáncích na poplach ... jsou někde tady

samospoušť  John Shortova CANONU zaznamenala přítomnost něčeho, co si sami nedokážeme vysvětlit

putujeme celou noc a nad ránem klopýtáme přes balvany jako stádo retardovaných srnečků:-)

 

Po nekonečné cestě ledosněhem narážíme na první krápníky zmrzlé minerálky

BGB ULTRAS:   John Short, Sniper, Bishop, Majkl Plzeňskej, JSeal, Budha

 

Malý mohl, Velký musel .... obejít skalní rozsedlinu:-)...., ale BISHOP dokáže protéct svých 140l i klíčovou dirkou, protože je z tekutých krystalů.

 

Na lodosněhem pokrytých cestách se osvědčila zvláštní technika sestupu tzv. "zábradlení"

 jako další oblíbená sestupová technika se později ujal "canyoning"

 

Neseme s sebou bronzovou mapu (90kg) minerálkových nalezišť, ale v mordoru je každá cesta stejná... bloudíme

 

Podle tajných informací pramení minerální prameny právě někde pod pískovcovými prámy, hledáme, ale

po něčem co je z pískovce a vypadá jako prám není ani vidu ani slechu. Nacházíme skalky, které svojí siluetou

připomínají spíše, vrtotoč, bazmek nebo guláš s deseti.

    

Při hledání musíme někdy přelézt, ale taky podlézt. Bishop dlouho nechtěl, nechtěl ....... ale musel:-)

 Zima v Mordoru střídá jaro a jaro zase zimu každý den, využíváme toho a dobíjíme se (ne vzájemně).

    

Konečně narážíme na zamrzlý minerálkový přítok hlavního jezera. Někdy horizontální a někdy vertikální ledopády nám nedávají šanci na rychlý postup.

 Jsme téměř u cíle,  ledopád jemně perlivé Mordorské minerálky nám napověděl, že musíme hledat vstup do podzemí. Začínáme kopat. 

      

 Žízeň hasíme samozžejmě jemně perlivou přímo z výkopu.-)

Najednou se pod námi prolamuje led a padáme... oblečení nám spálil průlet atmosferou.-( 

Led se při doskoku prolamuje a tak se nám popáleniny rychle chladí, rychle plaveme pod ledem ke břehu.

Cíl mise splněn, minerálka z Mordoruje zachráněna.

Kontaminovanou minerálku (našimi "články")  ji už nikdo těžit nebude:-))))

 

DĚKUJI  BGB ULTRAS ZA ÚČAST NA TÉTO OPERACI A ZA ZÁCHRANU JEMNĚ PERLIVÉ!


                  Krkonoše Sněžka                     

 


 


Popis oblasti:                                                                                                                                                              

 


Krkonošský hřeben je dlouhý 35 km a začíná na západě v Novosvětském sedle (888 m) a končí na východě v Královeckém sedle (516 m). Vrcholové partie pohoří jsou ploché a na severovýchod spadají prudce do Polska. Na opačné straně, na jihozápadě, jsou svahy rozděleny hlubokými dolinami do nichž spadají podstatně mírněji. Krkonoše se dělí na Krkonošské rozsochy, Krkonošské hřbety a Vrchlabskou vrchovinu.

 


1) Startujeme po setmění ze základního tábora "Špindl" busem až na Špindlerovku. V noci v mlze  směr Sněžka nemluvíme, nesvítíme a nefotíme, abychom nevzbudili kluky z  jednotky "KRNAP". První zóna vyžaduje respekt.

2) Do polské boudy pod Sněžkou dorážíme okolo 23/00 a sajeme teplo. Kupujeme si tři čaje za 150Kč, peníze  nezahřejou.                    

 

3) Dobré ráno Sněžko, díky že jsi nesněžila.                                                  4) Trocha přemlouvání v -11o

               

5) Vrcholovka před kapličkou (seal/bishop,sniper)

 

6) Snídaně v chrámu páně.                                                                             7) Poštovna.

 

8) Kaple.                                                                                                                 9) Polské ufo, když jsme šli spát opravdu tam nebylo:-)

                                                                 

10) Frost až na kost.                                                                                             11) Pravidelné předávání info. do základního tábora, žijeme. 

                                                                 

12) Sniper tentokrát neozbrojen. V obřím dole si holt vystřelíš jen jednou.              13) Hurá!!!     Sluníčko!!!     ... nezahřeješ.

 

14) Ještě vrcholovka před odchodem.                                                           15)

 

 

16)                                                                                                                             17) Dolů kloužeme zavátou uzavřenou cestou. Dobře, že jsme v                                                                                                                                         v noci tuto alternativu pro výstup zavrhli.

 

18) Polská rokle kousek od cesty dolu, je rychlejší:-)                               19) Bez hůlek by to nešlo, ale sněžnice chybí.

 

20)  Místo večerního   občerstvení                                                                21)  Ohrada před "obřákem".

 

22) Studniční hora                                                                                              23) Potkáváme další outdooráky.                                                      

 

24)    Sepulchral TAXI mountains (Charon s.r.o.)                                      25)

 

26, 27) Počasí přeje a z dálky se z mlhy noří Luční bouda.

 

28,29) Cestou na Výrovku začíná konečně pořádnej hard core. Hory, ty vám nedají nic zadarmo.

 

30)                                                                                                                            31)

               

32) Expedice "BGB Antarktis  2010" děkuje horám za jejich přízeň a přívětivou náruč.

 

33) Sešup do Špindlu si docela užíváme                                                     34) Odjezd ze základního tábora Zděndy Vandy.

 

     Českosaské Švýcarsko                      

 


 


Popis oblasti:                                                                                                                                                                

 

 

V Evropě jde o unikátní krajinu budovanou kvádrovými pískovci, které vznikly zpevněním písků usazených na dně dávného moře koncem druhohor (ve svrchní křídě asi před 100 miliony let). Později, ve třetihorách byla pískovcová tabule tektonickými pohyby zemské kůry rozlámána a následnou erozně denundační činností rozčleněna v síť hlubokých kaňonovitých údolí a divokých roklí se svislými skalními stěnami a pískovcovými věžemi. Kromě toho do ní ojediněle pronikly i sopečné výlevy čedičových láv (Růžovský vrch, Vosí vrch aj.).

 

 

 

 


 

Mapya GPS:                                                                                                                                                                                                              

 

 

 

 

 


 

 Odkazy:                                                                                                                                                                          

 

 

 

 


 

Mise:                                                                                                                                                                                  

 

 

03_2009

 

1) Kóta "X"  - Kralupy n.V.                                                                              2) Pro náročnější výcvik survivalu byl objednán déšť se sněhem. 

   

3) Kamenice.                                                                                                       4) Konečně síh! 

   

5) Jdeme po stopách známého pašeráka tzv. "Krále ČSŠ" (na obr. č. 6).                6) Abychom nezanechávali stopy jdeme potokem.  

       

7/8) Brutálně krásná příroda.

 

9) Jeden z pochodů smrti na konci  II.WW vedl i cestami ČSŠ.             10) Skupinovka na hranici.

 

 

 

11/12) Hraniční mlýn.                                                                                              

 

13/14) Přístav Kamenického přívozu.

 

15/16)

 

17) Místo první nocování                                                                                   18) Jdeme se podívat k Sasíkům

     

19/20

 

22/23) Na to se nedá nic říci, možná snad jen "brutálně krásná příroda".

                                               

                                              24)

 

 

 

 

                           

25) Konečně se dostáváme do Himlhergotdorfu.                26) Proradní domorodci nám cestu na pivo zmátli nečitelnými směrovkami.

                     

27) Kace Ulrike de Himlhergotdorf nás má v merku.            28) Jediný, kdo rozumí řeči germaniků je němec K.Němeček.

       

29/30) Rád bych uvedl něco originálního, ale nic než "brutálně krásná příroda" mě nenapadá.

 

31/32)

                           

33)                                                                                            34) Volná technika v překonání vodního toku suchou nohou tzv. "Prdelolezení" 

                                         

35) Po 35km  krosu v neprostupném terénu této brutálně krásné přírody pijeme vodu z louže s lahodnou příchutí  MATTONI.    

Děkuji za odvahu fotografům Desertovi a Proviantnímu kapitánovi K.N.    

SEAL